trojuhleníky

22. november 2011 at 18:37 |  obyč
všude ▲

snažim se přijít na to jakej to je pocit, puknout
trávim hodně času s adélou a denisou
pořád někdo ruší domluvený akce, ale kupodivu mi to nevadí
v zimě která venku panuje se nedá dělat nic jinýho, než dřepět doma, číst si, a pít čaj
dneska nella prohlásila pár věcí, který mě překvapili, né přijemně
pořád víc a víc si uvědomuju, že ona prostě není 'můj šálek čaje'
na všechno sere, ale když se žene do velkých problémů, tak sem jí po ruce
'kámošky' na mě kašlou, ani mě nepozdravěj, furt akorát pomlouvaj, a myslej si jak jsou důležitý
možná je až moc věcí který mě štvou, který nenávidim
sem divná ale, kupodivu, je mi fajn
ještě že se nemůžu rozpadnout, protože jsem nikdy nebyla pohromadě (jako Andy Warhol)




tahle byla uplně neplánovaná, špatně jsem nastavila foťák, ale něco mě na ní prostě nějak zaujalo (sestřiny hračky)
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 káčko | Web | 22. november 2011 at 18:41 | React

rozumim ti, vsak vis:)
a ty fotky jsou uzasny.
miluju tvoje clanky, tvoje fotky.

2 clerexe | Web | 22. november 2011 at 18:42 | React

trochu náhoda taky  trávim víc A víc času s denisou a adelou,(ale ty neznáš) :D a ty "kamarádky" co pomlouvaj ..to se mi  děje celkem často a myslím že rozhodně nejsme jediné :DD

3 káčko | Web | 22. november 2011 at 19:27 | React

nemas zaco:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement