já mám jenom takovej pocit.. že se tak trochu ztrácím
tápu a nevidím kudy kam skrze slzy které nevidí nikdo jiný než já
protože já nebrečím je to jen vnitřní průtrž
je to jako když mrholí a přes špinavé okna to nemůžeme poznat
jako bych měla přes obličej jedno velké špinavé okno
a proto mě nevidíte brečet protože já nepotřebuju lítost
tápu a nevidím kudy kam skrze slzy které nevidí nikdo jiný než já
protože já nebrečím je to jen vnitřní průtrž
je to jako když mrholí a přes špinavé okna to nemůžeme poznat
jako bych měla přes obličej jedno velké špinavé okno
a proto mě nevidíte brečet protože já nepotřebuju lítost
jsem tak trochu rozpolcená.. dvě tváře, dvě bytosti, dva názory..
tak trochu jako na klouzačce
nahoře dole nahoře dole..
hladce zklouzávám dolů, o to těžší je se udržet nahoře..
ale můžu to dokázat, já to vím..
a co je důležitější.. já si tak trochu dokonce i věřím..
ve škole to není dobrý, ty lidi tam.. brr.
Comments
to období přejde...
možná je to čas podzimu.většina mých přátel je v menší "depresi".
máš to hodně výstižně napsané :))
Spousta lidí má dvě tváře. Někdy přemýšlím zda jich dokonce nemám ještě víc. Špinavý sklo, přes které se díky bohu lidé štítí podívat dovnitř, a i kdyby se podívali, nevidí. :) To znám. Snad to období brzy přejde.
Přejde.;)