August 2011

Fantazie

30. august 2011 at 23:05
Někdy mi chybí, někdy jí mám zase až moc.. Fantazie, chuť tvořit, ať už je to jakkoliv. Psát, kreslit, zpívat (ne že bych zpívat uměla, vážně ne..) ale dělám to co mě baví, to je důležité ne?
Existuje něco jako vztahnevztah? Protože přesně to je mezi mnou a tím klukem co mi posílá smsky. Říkejmemu mu D., ano?! Miluju ho, jasně, fajn.. tvrdí to samí. Ale nechodíme spolu, a nemyslím si že budem. To je to co mi příjde na našem "vztahu" to nejsložitější. To že s ním nechci oficiálně bejt. Nevim, nemám ráda, takový to označování, "hele oni spolu choděj" .. a nechci to skrývat, takže je podle mě nejlehčí nechodit. Jenže jemu to zas tak lehký a super nepříjde, a já to chápu. Je to sobecký.. ale nevim co jinýho budem dělat.. necháme tomu čas? Toť zatím nezodpovězená otázka.
Dnešek byl skvělej. Píšu to jen tak.. nechci vás krmit mejma kecma o tom jaký to bylo. Podstatný je že jsem byla na černý podbarvení. Vypadá to dobře, teda, aspoň mě a těm co mě dnes viděli se to líbilo. Takže zatím dobrý. Nevim jestli se to bude líbit Bendžímu (pro ty co nevědí, můj imaginární kámoš) někam si odběh a zatím se nevrátím. Ale on tu do hodinky bude. Za zhruba.. hodinu a den pujdem do školy. Moc se mi tam nechce, ale bude to asi příjemný osvěžení. I hádky jsou osvěžením jinak klidného a celkem bezproblémového léta. Jo fajn, těším se na určité věci, ale ne na všechno a na všechny.
Koupila jsem si knížku "Marylin Manson - Dlouhá trnitá cesta z pekla" už jsem přecetla asi 100 stránek.. chvilkama jsem měla chuť knížku odložit a dát si oddych (je místy opravdu temná..) ale neudělala jsem to. Je to úžasná knížka, je taková.. upřímná, k zamyšlení.
Mám v záhlaví Klauna očkatého. Proč? Fascinuje mě tahle rybka.., nevim ale příjde mi že bych si s ní mohla povídat. Nemám jí doma to ne (máme pejska) :) ale když jí tak vidim, je mi sympatická. No, to je jedno.
Zajímalo by mě co budu zejtra dělat, no nic, zatím se mějte :)

Paranoidní naivní divná

28. august 2011 at 20:50 výkvaky
On: V rusku bylo dobře, spoustu krásných holek, ale ani jedna jako jedna v Česku.
Já: Znám ji?
On: Znáš.. pořád na tebe myslím :)

Haha, jak vtipné že? Ne, vážně mě tyhle smsky potěšili. Znám ho už 4 měsíce.. sem z něj pořád stejně hotová jako na začátku. Stejně zmatená, naivní, zasněná.
Je zvláštní jak moc nás dokáže určitý člověk změnit, zmanipulovat. Jsem hodně ovlivnitelná? Neřekla bych. Nepříjde mi že bych se změnila zas až tak moc. Možná vidím pár věcí jinak, pár lidí jinak.. možná jsem trochu změnila názor na určitý věci.. Ale vcelku sem tak nějak stejná (aspoň doufám, podle těch co mě znají jsem se změnila k lepšímu, ale pořád jsem to prej já..)
Jedna holka, není podstatný její jméno, ale, Denisa. Mi změnila život, pohled na svět.. a celkově všechno. Chvilku jsem jí nenáviděla, chvilku milovala. Pořád to tak mám. Strašně moc věcí na ní mě štve víc než je normální. Ale strašně moc věcí na ní miluju. Říká tak úžasný věci! Dokáže člověku jedinou větou zlepšit den.. a je s ní nepopsatelná legrace. Znamená pro mě strašně moc.
Můj mozek si dělá co chce. Kecá mi do věcí. A to ani nemluvim o Benjaminovi. Můj imaginární kámoš mi neustále připomíná nějaké mé nedostatky. Dělá to schválně. Vím to. Ale mám ho ráda. Nejsem blázen! (možná jen trošičku)

Kostky ledu

26. august 2011 at 23:52 dnový
O víkendu už naštěstí nemaj bejt takový vedra!
Maximálně 20 - 27°C a k tomu zataženo, deštivo.
Ani nevíte jak moc jsem šťastná! Dneska to bylo vážně na umření.
Ráno jsem se dozvěděla že s Nel., se nikam nejde.
Takže jsem jela s mamkou, sestrou na koupaliště.
Voda jako ledovej led.. moje jediný štěstí!
Jenže když sem vylezla z ní, okamžitě jsem se zase cejtila horce.
K večeru jsem aspoň na dvě hoďky jela za Nel., a potom za mamkou do OC, tak nějak se projít a tak.
Koupila jsem si řasenku a černej lak (konečně!) plus si dala laté ve starbucksu.
V metru foukal osvobuzující a osvěžující vítr.
A doma mě čekala ledová sprcha!
Teď piju vodu s ledem (voda mi nechutná.., ale je nejstudenější) a ještě si vlezu do sprchy se schladit.
Nevim proč, ale měla sem chuť napsat. Pusťte si Nightwish - Amaranth, je to úžasně smutná a zároveň veselá písnička.
Vzbuzuje ve mě pocity štěstí a euforie. Je překrásná.

O víkendu jedu pryč. Ha, mějte se, užívejte krásného neslunečného a neteplého počasí!

OF ICE

25. august 2011 at 23:13
Právě odstraňuju z mé staré chudinky mp4 ty popovohiphopový sračky co jsem asi před 3 rokama poslouchala. Haha, teď mi tu jede Placebo a ještě před asi půlhoďkou Cradle of Flith. Přesně to si do ní nahraju, jediný co si tam nechávám je asi 7 písniček od Linkin Park. Dnešek byl pohodovej, až na depresivní vstávání. Měli jsme zatažený rolety (takový ty šíleně starý jak se stahujou za provázek) který jsou tmavě zelený. Probouzet se do pokoje, kde je v 10:00 ráno, tma jak v osm večer, není nic moc. Takže jsem se ospale došourala do obyváku, kde bylo světlo! Kolem půldvanáctý jsem se vydala za Nel., (bohužel jen na hodinu) a potom s Ver., na koupák. Bylo to fajn. Prostě.. klasika. V půlsedmý sem zase klusala za Nel., opět na hodinu. Zjistila jsem, že v BILLE nemají barvící šampón, takže budu muset zajít do nějaký drogerie či co. V osm jsem šla domů, a potom s rodičema a sestrou do nějaký japonský restaurace. Mňam mňam (a ne, neměla sem sushi! fuj.) Zejtra kolem jedný jedu s Nel., do Nosferatu (takovej.. metal, gothic shop) a zřejmě se stavíme i v Bontonlandu. Těším se, potřebuju si koupit tričko.. jedno, nebo dvě :D:D Jupí, vymazáno!

Zrušim si fejsbuk.
Co nejdřív.
Aspoň na ty dva měsíce nebo jak.
Sere mě to tam, fakt hodně.
Akorát to kazí mezilidský vztahy.
Fuj.

Přemýšlení bolí.

22. august 2011 at 22:17 výkvaky
Jsem dost silná na to abych se s ním setkala? Vím že se brzy vrátí z turnaje.. a vím že jsme domluvení že půjdeme ven. Vím taky, že už brzy to budou 4 (úžasné) měsíce co se známe. Tolik lásky, štěstí, zloby, nenávisti, bolesti a nádhery najednou.. dohromady. Miluju ho, můžu to říct. Vím to. Smím. On tvrdí to samé.., Ale je to pravda? Nevím, možná to neví ani on sám. Třeba má jen potřebu někomu to říct.. na někom se "vybít".. nebo někomu (zase) rozbít srdce na padrť. Ale já všechny tyhle věci risknu. Risk je zisk, teda.. někdy. Nechci o sobě tvrdit že jsem odvážná a blablabla.. nejsem, jenom si myslím že nemá cenu sedět doma na zadnici a ptát se "co kdyby tohle a tamto", ne to já vážně nechci.
Dnešek byl krásný. Vyvalování se u bazénu, pozorování lidí (a tří krásných kluků).. vážně bezva! Akorát ty náhlý hnusný vedra mě vysávaj. Nemám ráda takový extrémní vedra. Už chci podzim! Ten miluju! Zima taky ujde.., ale podzim je nejúžasnější. Tak krásná barevná příroda..
Editováno: 23.8
Dá se v tomhle vedru dělat něco jiného než se máčet v bazénu? Řekla bych, že ne. Proto jsem dnešek (a hodlám i zítřek) strávila s Ver., u bazénu. Užila jsem si to nejvíc jak jen se dalo! Viděla jsem Ver. asi po dvou měsících, a hrozně jsme se nasmály. Víteco, s ní je mi úžasně. Je mi uplně jedno, jak moc blbě na mě ostatní čučej. Je úžasnej pocit bejt s tak dobrou kamarádkou.
Právě teď sedím doma, přetahuju fotky z dovči a od babičky, piju ledovej čaj a je mi vedro. Za asi tak půlhodiny přijedou rodiče a pujdem ještě se sestrou do kina na Šmouli. Miluju svoje rodiče a sestru, a nevadí mi s nima trávit čas :) Je mi šílený vedro, a to jsem doma. Venku bude ještě hůř! Ale co, nevadí.

Uječenej realista, naivní snílek.

13. august 2011 at 17:37 obyč
Potřebuju začít znova, s čistým štítem. Blog je výborná cesta k tomu začít čistě. Nic není lehčího že? Jenže je dost těžký začít aspoň trochu znova v životě. Nikdy jsem nechtěla být jednička, už proto že je blízko nule. Nepotřebuju bodovat, nebo bejt oblíbená. Mě ke štěstí stačí pár pravých přátel a menší rodinný okruh. Piju hruškovej čaj, ale nepohrdnu ani jinými. Čtu jen dobré knížky které mají aspoň přes 300 stran. Snažim se bejt realista, ale pořád se přikláním spíš k naivnímu snílkovi. Nejsem flegmatik, mám spíš sklony k tomu všechno až moc řešit, což je někdy na škodu. Dokážu hodně rychle propadnout hysterii ale stejně rychle se dokážu vrátit do normálu. Moc lidí mě nezná, takovou jaká opravdu jsem. Přetvařuju se nerada, ale pokud se snažím (nebo vážně musím, viz. někteří přátelé rodiny apod.) tak to dokážu, řekla bych celkem dobře. Mám na většinu věcí konkrétní názor, a ten se za každou cenu snažím obhájit. Někdy nemám pravdu, ale nerada to unávám. Moje jméno je obyčejné a myslím že vám nic moc neřekne - Veronika. Dlouho jsem přemýšlela nad přezdívkou.. něco originálnějšího než posledně, něco zvláštního.. nebo aspoň jinýho: Černá Paprika.