schválně jak dlouho tam vydržim

24. november 2011 at 20:40
cejtim se tam prostě.. líp. už tam mám asi 5 (?) článků.. nevim, ale potřebuju tam tedka bejt, prosím.. kdyžtak mi pište komentáře tam;)

www.zerioleta.blogspot.com

 

trojuhleníky

22. november 2011 at 18:37 |  obyč
všude ▲

zasolený přejídání

19. november 2011 at 20:00 |  dnový
byla jsem s adélou, po dlouhý době
 


zimní nálada

17. november 2011 at 17:38 |  výkvaky
já jenom tak okrajově

slušnost je neházet mejma pastelkama.

15. november 2011 at 19:46 |  dnový
dnešek byl vlastně výtvarka... pé es na začátku: MÁM NEBO NEMÁM JÍT NA BLOGSPOT a zkusit tím něco novýho?

editační

13. november 2011 at 21:19 |  obyč
takovej trapnej nekvalitní

dneska se bude hodně lidí brát

11. november 2011 at 17:22 |  výkvaky
tak tohle pronesla moje mátinka když jsem jí oznámila co je dneska za den

boj pankáčů

6. november 2011 at 17:28
Dnešek?

takovej ten dobrej kamarád

4. november 2011 at 20:36
tolik esemesek
všeho
ty vzpomínky
ale nevim proč, mám šílený zábrany
ve všem co se týče vztahů
nedokážu to?! ale... já to chci dokázat!
půlroku! 6 měsíců! celou tu dobu.. jsme byli tak daleko a tak blízko
možná to moc prožívám? přehánim?
měla bych se na to prostě vykašlat a neřešit to?
ignorovat jeho slova.. náznaky, gesta.. a to všechno?
nechápete to žejo?..
jestli jste tohle nezažili.. jestli jste nezažili.. to všechno co se stalo, ty slzy, hádky, usmiřování, trapný okamžiky, ty hodiny povídání.. smíchu.. a pak najednou ignor, a pak? zase to všechno na novo.

"hele.. my jsme vlastně byli venku prvního máje žejo?"
"no.. jo :D"
"to je hustý"
"možná až přehnaně.. nerozvíjejme to do romantických závěrů"
"haha :P"

a o šest měsíců později.. "neděle je tentokrát vážně den pro tebe ;)*" změnilo se toho hodně? možná až moc..
protože jsem pro něj zezačátku byla "holka mího dobrýho kámoše" a on pro mě "dobrej kámoš mího kluka" ale, nikdy si nepřipustim že ten 'vztah' s klukem díky kterýmu jsme se poznali zkončil tak brzo i kvůli němu..
(nečtěte si historii, nevzpomínejte na starý rozhovory, nečtěte si smsky.. je to... ubíjející)

chapadla

31. october 2011 at 18:31 |  obyč
je večer, jdu od kámošky, vysmátá, všechno oukej
jenže u tý kámošky jsem ještě nikdy nebyla..
špatně jsem zahla, a nebejt jedný paní který sem se zeptala na cestu, sem v prdeli
takovej hnusnej stav úzkosti.. chtělo se mi brečet. blé fuj blé fuj
o prázkách jsme byli v berlíně, viděla sem STANICI ZOO! (viz. - my děti ze stanice zoo)
byl to zvláštní pocit, bejt tam kde asi chodila, stála, opírala se o zeď Christiana..
berlín je fajn město, němčina je hroznej jazyk.
mimochodem, s D. si pořád píšem.. je to takový.. asi divný? nevim, sem z toho šťastná.. ale pak si uvědomim že do toho zase
padám, a je mi z toho na nic.
škola pořád stejně hrozně hrozná, matikářka vybírala sešity, i přes mé protesty že to nechápu a že supl (češtinářka, která umí asi tak.. 1+1?) nám to vůbec nevysvětlil.. takže nevim, jak to ohodnotí, každopádně se na to netěšim.
snad bude zejtra zase Dáša (učitelka na výtvarku.. tak trochu jediná pořádně v pohodě učitelka, taková.. kámoška?) v hodně
dobrém rozpoložení a nechá nás dělat celou hodinu velký nic.
někdy.. když přemejšlim.. mě trochu děsí.. že sem obklopená "kamarády".. né, já nejsem neoblíbená nebo něco takovýho..
já sem často středem pozornosti..
ale je to spíš takový.. jak to říct, prostě "ahoj.. tak ahoj" nebo "máš hezký tričko" ale jinak? nic.

Where to go next